Projekt Cernunnos

Obsah:

O projektu Cernunnos

Náš první projekt je spojen s keltskou přítomností na našem území a její kontinentální (gaelskou) mytologií. Pokud se podaří, našim dalším krokem budou Slované a slovanská mytologie. V rámci vzdání úcty naší keltské historii a touhy rozšiřovat povědomí další generace o této dávné části naší historie, si zaslouží, aby socha patřila pankeltskému Bohovi Cernunnovi, který je přívětivý, ochraňující a v moderní době si našel i mnoho příznivců jakožto symbol ochrany přírody.

Kdo je Cernunnos?

Nedá se říci, že bychom o keltském náboženství v kontinentální Evropě měli přehršle informací. Je zahaleno stejným mlžným oparem nevědomosti jako samotní Keltové. Na druhou stranu si dokážeme poskládat určitý obrázek, abychom si Kelty i jejich duchovní život dokázali lépe představit. Pokud vycházíme z archeologických nálezů, řeckých a římských spisů a pozdějších manuskriptů z Britských ostrovů (např. velšský Mabinogion či irské mytologické cykly), zjišťujeme, že lid, jehož domovinou je mimo jiné i naše území, uctíval stovky Bohů. Mnozí z nich se vázali k určitému kmeni či vymezenému území. Těch všekeltských bylo znatelně méně a jen pár z nich můžeme identifikovat, že v keltském pantheonu stáli na místech nejvyšších a byli uctívány napříč tehdejším dosti rozlehlým územím, kde Keltové žili.

Zdroj: Wiki

Bůh, kterého označujeme jako Cernunnos, takovým Bohem je. Mnozí jej považují za nejvyššího Boha. Existují archeologické nálezy, ze kterých je patrné, že je obdařen jeleními parohy. Objevuje se ve společnosti zvěře, v jedné ruce svírá prestižní vládcovský šperk – tzv. torques, přičemž druhý nosí na krku, v druhé ruce svírá hada. Podle všeho Cernunnos je ochráncem lesa, Bohem pozemského života i života po něm (viz symbolika hada). V jeho parozích je skryta mužná plodivá síla, je tedy i Bohem plodnosti.

Výše popsané zpodobnění Cernunna pochází z tzv. gundestrupského kotlíku, který byl nalezen v Dánsku. Jedná se o stříbrnou nádobu o průměru 69 cm. Samotný kotlík byl nalezen v rašeliništi v roce 1891 a nyní jej můžete shlédnout v dánském Národní muzeu. Kromě jiného jsou na kotlíku zobrazeny i jiné výjevy z keltské mytologie. Je stále doměnkou, jak se tento kotlík dostal na území obývané germánskými kmeny, stejně tak je otázkou i původ kotlíku. Někteří autoři poukazují na thráckou výrobu. Keltové byli zastoupeni jako nájemní válečníci v mnohých antických armádách, a tak je možné, že jeden takový poutník za slávou si nechal tento předmět vyrobit na zakázku.

Dalším příkladem zobrazení tohoto Boha je tzv. Sloup převozníků. Jedná se o kamennou památku z období galo-římské Lutetie. Tento vápencový sloup byl zhotoven v 1. století n.l. za vlády císaře Tiberia (14–37 n. l.). Je to vůbec nejstarší dochovaná pařížská památka, která je dnes uložená v Musée national du Moyen Âge. Sloup je věnován císaři Tiberiovi, římským i keltským Bohům (Esus, Tarvos Trigaranus, Smertrios a Cernunnos). Bůh Cernunnos je zde vyobrazen s parohy, na kterých visí dva to nákrčníky (torquy).

Dalším z poměrně početných příkladů vyobrazení rohatého keltského Boha je např. petroglyf (skalní rytina) ve Val Camonica, předalpská Galie (nyní Itálie).

Výborný zdroj:

http://www.ceisiwrserith.com/therest/Cernunnos/cernunnospaper.htm

Kresba a podrobnosti

Nákres základu

Několik technických otázek, které teď řešíme:

materiál dřeva: odolnější v exteriéru – dub
zapuštění dřeva do kameno-betonového podstavce (musí tam být mezírka, aby dřevo nechytalo odspodu vlhkost a neuhnívalo) – na dvou ocelových prutech
zapuštění železného paroží do hlavy
odtékání dešťové vody ze sochy (struktura dlátem, tedy drážky, vedeny tak, aby voda mohla stékat z ramen dolů a nikde se neusazovala)
uzemnění sochy (paroží je vodivé a pokud bude socha na kopci, máme tu krásný hromosvod…)